Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/112

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
100


báni zasazoval tesařský dozorce Stach. Při zmíněné opravě věží byli zaměstnáni: stavitelský mistr Jan Sarkander Thalherr, zednický mistr František Wiesner, tesařský mistr Jan Eisensteck a klempíř Anton Sägl. Hodiny opravovali Olomoučtí hodináři Jan Spitznagel a Jiří Hollmayer,[1] začež obdrželi místo 700, jak bylo původně vypočítáno, 1300 zl., o čež se jmenovaní hodináři rozdělili.

Sotva že sobě velechrám Olomoucký z popsaného právě požáru pooddechl, zastihla jej škoda nová. Když totiž císař František I. po nešťastné válce s císařem Napoleonem I. do veliké nesnáze upadl, rozkázal, aby se zlato a stříbro ze všech kostelů jeho mocnářství do Vídně odvedlo. Na tento císařský rozkaz se odvolávaje, psal justiciár Jan Bernard z Brna dne 4. února r. 1810. na Olomouckého kapitulního děkana hraběte Minkvice, aby do večera dne 11. února zlato a stříbro z metropolitního chrámu Olomouckého se odvezlo do Vyškova, odkudž prý se dne 12. února do Brna převeze, kdež se bude zlato a stříbro z celé moravské metropole prohlížeti. V tomže psaní píše jmenovaný justiciár, že by se drahocenná dómská monstrance mohla pro chrám uchovati, jelikož dle druhého císařského rozhodnutí při každém chrámě zatím jedna monstrance může zůstati a vlastně zlato a stříbro se má pouze odevzdati a ne obruba perel a drahokamů. Ale o tom prý by bylo kardinálovi jako správci velechrámu na místodržitele (guvernéra) psáti a ho o to požádati.[2] Když se byl o tomto velikém nebezpečenství, jaké největšímu dómskému pokladu hrozí, kardinál Koloredo dověděl[3], napsal dne 13. února na místodržitele list, jejž chceme zde i pro sloh i pro jeho obsah v doslovném překladě podati. List začíná takto:

„Vysokorodý pane hrabě! Považuji to za svou povinnosť, o to se starati, aby vůle mocnářova vzhledem na odvádění kostelního zlata a stříbra svědomitě byla plněna, poněvadž tento prostředek jest pro blaho státu potřebný a zásad naší posvátné víry neruší. Toto pouze předpokládaje a poněvadž vydané nejvyšší dvorní úkazy samy dávají pokyn, že obruby drahokamů, okrasy, jež beze škody


  1. Všechny tyto zprávy o popsaném ohni a opravě věží jsou vyňaty z Olomoucké kapitulní kanceláři z oddílu „Baulichkeiten der Metropolitankirche“.
  2. Krom. k. a reg. 20. 12. 3.
  3. Listem děkana Minkvice ze dne 6. února r. 1800.