Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/113

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
101


se nemohou odstraniti, a konečně takové nádoby, které nemají tolik drahého kovu, kolik by stála objednávka nových z kovu sprostšího, mohou s povolením místodržitelství při chrámě zůstati: dovoluji si na Vaší Excellenci přání a prosbu vznášeti, aby mému metropolitnímu chrámu zlatá monstrance ponechána byla. Pohnůtky jsou tyto:

1. poněvadž cena této posvátné nádoby jest vlastně v ozdobách drahokamy posázených a v umělecké práci;

2. poněvadž hmota, která by zůstala, kdyby se obruby s drahokamy odstranily, jest pouze dukátové zlato a tedy

3. sotva tolik ceny má, jako by měla nová monstrance, kterou by bylo k vůli drahocenným okrasám silně pozlatiti.

Mimo to se domnívám, že Jeho Veličenstvo nejmilostivější mocnář by ráčil povoliti, aby v prastarém hlavním chrámě celého markrabství, kde bohoslužba s největší slávou se odbývá, tato jediná okrasa, která ostatně nemá takové ceny, jak pověsť o ní od pradávna vypravuje, ponechána byla.

Ponechávám Vaší Excellenci úplně, aby jste se krajským úřadem aneb jiným libovolným spůsobem o této věci přesvědčil, a dalek jsem toho, abych na splnění svého přání naléhal, kdyby s nejvyšší vůlí Jeho Veličenstva se nesrovnávalo. Též bych splnění svého přání považoval vždy jako neobyčejné podporování svého metropolitního chrámu a své arcidiecese.

Používám této příležitosti, abych obnovil ujištění své hluboké úcty, v nížto povždy setrvá Vaší Excellenci oddaný

Antonín Theodor,
kardinál, kníže arcibiskup
Olomoucký.“

Již 15. února došla na toto psaní z Brna odpověď, v níž místodržitel splnomocňuje Olomouckého okresního hejtmana, aby onu věc prozkoumal. Též se jemu měl vydať dómský inventář a dle libosti kardinálovy nějaký kněz jej doprovázeti. Tak prý jest místodržitelovi jednati jako úředníku, ačkoli sám si přeje, aby monstrance při velechrámě Olomouckém zůstala. Hejtmanovi Vecelovi byli z duchovních přidáni kapitulní děkan hrabě Minkvic a kanovník Adam z Rolsbergu. Z odborníků pojal hejtman Olomouckého zlatníka Jana Bischofa a stříbrníka Josefa Schwägerle a odbýval dne 5. března prohlídku, při níž se zjistilo: