Stránka:Mořic Kráčmer - Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci - 1887.djvu/100

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována
88


Karas ze Schonsteinu*), 4 stříbrná poprsí svatých a sice sv. Václava, sv. Ludmily, sv. Cyrilla a sv. Methoděje, každé na 2 střevíce vysoké, pozlacené, 40 hřiven těžké, s černým, dřevěným a stříbrem kutým podstavcem. Poprsí sv. Václava dal r. 1688. shotoviti děkan František svobodný pán z Poppenů, ostatní troje poprsí, tak jakož i stříbrnou, 50 hřiven těžkou lampu a 6 stříbrných svícnů, jež měly býti na oltáři, kde se nejsvětější svátosť ukrývá[1] daroval kníže a biskup Karel II. hrabě z Lichtensteinů. Tentýž biskup daroval zlatý ciboř, stříbrný kříž k šesti svícnům, 4 stříbrné a pozlacené kalichy, 2 velké stříbrné tabule Pána Ježíše a Pannu Marii představující[2] a četná jednoduchá i velekrásná, nádherná bohoslužebná roucha.[3] Kardinál Wolfgang hrabě ze Schrattenbachu objednal r. 1728. v Kroměříži pro velechrám stříbrnou a pozlacenou monstranci na ostatky svatých, 8 hřiven a 3 loty těžkou[4] a zanechal našemu velechrámu po své smrti svá posvátná roucha, kříže, prsteny a drahokamy.[5]

Kníže a biskup Leopold z Egkhu daroval našemu velechrámu 6000 zl. s tou podmínkou, aby z úroků placeni byli dva cæremoniáři, t. j. kněží, již by bohoslužbu dle církevních předpisů řídili.[6] Avšak největší zásluhu o velechrám náš v tomto období získal sobě, tuším, Jiří, rytíř z Mayervaldů, kapitulní děkan, jenž veškeren svůj majetek na 80.000 zlatek se páčící jemu zanechal s tou podmínkou, aby z úroků tento chrám byl důstojně krášlen a ozdobován.

Vyznamenání, jichž se velechrám náš v tomto období dožil, sou přečetná a převeliká. Mimo to, že zdejší kapitula obdržela od císaře Ferdinanda II. název „vždy věrná“ a r. 1627. od papeže Urbana VIII. právo[7] nositi kappy, vymohl kardinál Wolfgang, hrabě ze Schrattenbachu 15. dubna roku 1726. pro zdejší kapitulu vyznamenání zvláštní. Od té doby totiž mohou čtyři dómští preláti a sice děkan, jenž jest po biskupovi v Olomouckém velechrámě tak zvaná větší důstojnosť, probošt, arcijáhen a školastik, kdykolvěk a všude v přítomnosti aneb v nepřítomnosti biskupa Olomouckého,


  1. Krom. k. a. reg. 20. 12. 4.
  2. Tamže 20. 12. 1.
  3. Tamže 20. 12. 7.
  4. Tamže 20. 12. 1.
  5. Richter, Series 255.
  6. Richter, Series, 265.
  7. Viz níže u r. 1621.