nevšímaje si toho zákazu osmělí se vložiti do úst kus masa, na nějž padla kapka mléka.
„Hřích tvůj jest ohromný před obličejem Páně!“ zahřměl konečně kajícímu, jenž neustále jevil pokoru; „tys pro lakomství zrušil smlouvu, již Jehova učinil s vyvoleným lidem svým; tys přestoupil jedno ze 613ti přikázání, jichžto každý pravý Israelita má ostříhati, a zasloužils, aby na hlavu tvou připadla klatba, kterouž Eliseus vyslovil nad pacholíky, již se mu posmívali, a Josue Navin nad městem Jerichem! Ale za to, že jen tělo tvé hřešilo, a duše nepřestala věřiti ve svatosť zákazu onoho, a za to, žes přišel ke mně s velikou lítostí a pokořil se přede mnou, odpouštím tobě velký ten hřích a rozkazuji jen, abyste ty i žena tvá i děti tvé po čtyři neděle nekrmili těl svých ani masem ani mlékem, a peníze, jež byste vydali za maso a mléko, rozdali chudým. A když uplynou čtyři neděle, duše vaše budou očistěny od velkého hříchu, jehož jste se dopustili, a budete žíti pokojně a nábožně se všemi bratry israelskými. Volejte: Staň se tak!“
„Staň se tak!“ ozvaly se ve sboru hlasy těch, již byli ve světničce, i těch, již naplňovali síňku, jakož i těch, kteřížto tlačíce se kolem lepenice, zvědavými zraky pohlíželi do vnitřku skrze okno otevřené.
Malý, ryšavý Samson, zbaven břemene, jímžto svědomí jeho bylo obtíženo způsobem strašným, ač stížen trestem čtyrtýdenního postu, jenž měl ostatně ještě zostřiti jinak již věčný půst všech dní jeho, se slzami pohnutí v očích a s dobrořečným šeptem couval k síňce, až zniknul v zástupu zde shromážděném.
Hned nato Reb Moše ukázal opět prstem na lid stojící u zdi, volaje:
„Reb Geršon, melamed!“
Po tom vyvolání oddělil se od zástupu zavalitý, shrbený člověk s černým vlasem rozčechraným v neladu na velké
