učoval. Boháči a nuzáci rovně horlivě se tu starali o místo pro své děti; neboť Reb Moše byl melamedem nad melamedy, oblíbeným učeníkem velkého rabína, a při tom cvičeným kabalistou a asketou, chachamem opravdovým.
Nesmíme se však domnívati, že Reb Moše snížil se až k tomu, aby učil nejmenší děti obce šibovské počátkům velké náuky. Bývalo by to plýtváním vysokých jeho schopností, jichžto musil užívati k něčemu vyššímu. Výrostkům, přeplňujícím heder jeho, bylo 10—12 rokův, a ti již od sedmého roku svého krmeni byli svatým chlebem náuky. V hederech jiných, nižších učili se již hebrejskému čtení, a učitelé jim vykládali Humeš[1] s mnohými kommentáři; nyní však vedením Reb Moše-a vstupovali na třetí stupeň moudrosti, jímž jest Talmud spolu s nesčíslným množstvím dílů, rozdílů, oddílů, paragrafů, sporných vět, rozřešení, vysvětlení, kommentářů ke kommentářům, a vyjasnění k výkladům.
Bylo to, jak se zdá, dosti široké pole k rozvíjení rozumu a paměti těch výrostků bledých, opuchlých, netrpělivých, anebo pokorně trpících; ale Reb Moše ve věci a náuce náboženské nebyl zvyklý přestávati na mále. Naplňuje rozum a cviče paměť svých učňů, chtěl ještě buditi fantasii jejich tím, že uváděl je v okouzlené krajiny podobenství a allegorií, jimiž Hagada je naplněna, ano i dával jim okusiti něco z vysoké a mystické metafysiky Kabaly. Vypravování aneb čtení to dělo se jako pro odpočinutí, jehož blahosť musily hluboko pocítiti děti poslouchající, a pokračovalo se v něm tehdy, jestliže melamed se cítil v dobré, utěšené mysli.
V té chvíli, kdy Meir počal skrze otevřené okno pozorovati vyučování v hederu, žáci se učili na paměť úryvku z Talmudu, uloženému jím na onen den, a učitel, sedě
- ↑ Pentateuch, patero knih Mojžíšových. Pozn. překl.
