Přeskočit na obsah

Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/147

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

To znamená česky »Pozor!« Ostatní mužové, neznajíce řeči Apačův, nerozuměli mu. Vinnetou přikývl, uchopil pušku vedle ležící, a přitiskl ji k sobě.

Kůň Shatterhandův obrátil se hlavou k ohni, mírně zadusal; oči jeho hořely.

»Lehni si!« poručil mu, a hned natáhlo se zvíře do trávy, nižádné známky nepokoje nedávajíc.

Že také Old Shatterhand přitiskl k sobě pušku, optal se Jemmy, kterému nápadné bylo chování obou mužův:

»Co se děje? Zdá se, že váš kůň čenichá něco!«

»Čije vůni Negrovu, jiného nic,« konejšil ho tázaný.

»Ale vy oba chopili jste se zbraní!«

»Protože vám povídati chci o výstřelu bočném. Zajisté slyšeli jste již o něm!«

» Ovšem!«

Nikdo nepozoroval, že Old Shatterhand a Vinnetou bedlivě prohlížejí vichřicí vyvrácené stromy na pokraji lesa, jenž rozkládal se na protějším břehu potoka. Shatterhand stáhl si klobouk hluboko do obličeje, aby oči byly zastíněny, a nikdo neviděl, kam vlastně jsou namířeny.

»Slovy těmi,« vece Old Shatterhand, »jmenujeme takovou ránu, při níž nedržíme pušky jak obyčejně, ale pozdvihneme ji jen k boku.«

»Ale pak nelze mířiti!«

»Není to ovšem snadné, a jen dlouhým cvikem nabýváme dostatečné zručnosti v neobvyklém tom způsobu střelby. Znám mnohé znamenité lovce, kteří nikdy nechybí se cíle, ale při výstřelu bočném z pravidla netrefí nic.«

»Ale k čemu takových ran? Vždyť přece výhodněji stříleti obyčejným způsobem; jsme aspoň jisti, že nechybíme.«

»Nikoli! Jsou okamžiky, že byli bychom ztraceni, kdybychom zmíněné zručnosti neměli.«

»To je mi posud nejasné!«

»Tedy vám to vysvětlím!«

Oko jeho opět zalétlo ve zmíněnou prve stranu; potom pokračoval:

»Bočnou ránu dá lovec jen tenkráte, je-li mu protivníka klamati a sedě stříleti. Dejme tomu, že byli by na blízku Indiáni,