Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/136

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jina, jíž projíždějí, staví jim v cestu množství velikých překážek, pro které nelze jim uraziti denně značnější kus cesty. Ale cesta, již my nastoupíme, běží přímo k řece Pelikání. Překročíce potom řeku tu, pojedeme podle ní a mezi sirnými pahorky k místům, kde řeka Yellovstonská vytéká ze stejnojmenného jezera. Potom zajisté brzy ukáží se nám šlepěje Siouxův, po nichž zaměříme k Hořejšímu geizeru u řeky Ohnivých děr. Tato cesta je sice také obtížná, nicméně mnohem pohodlnější té, kterou konají nepřátelé; dosti možné tudíž, že my ku zvláštní své výhodě dříve budeme u cíle.«

»Je-li tomu tak, bylo by k neodpuštění bráti se za Ogallally. Měl bych nesmírnou radosť, kdybychom tam dorazili dříve. Ano, již teď blaží mne vzpomínka na to, jak se Ogallallové budou tvářiti, až nás uvidí. Nuže, ku předu, pane! Buďte nám nyní vůdcem!«

Oba mužové mluvili dosud anglicky.

Když Old Shatterhand sdělil i Šošonům jejich řečí své předsevzetí, souhlasili s ním úplně a rádi brali se cestou, jíž prve náčelník jejich se vzpíral.

V dávných časích vlévala se od západu do jezera malá říčka. Řečiště její vyschlo, a bujné mlází zakrylo ústí, že bylo třeba bystrého oka, aby je vypátralo.

Old Shatterhand tam zaměřil. Prodravše se mlázím, ubírali se jezdci bez obtíží vyschlým řečištěm dále.

S večerem dorazili k potoku, náležejícímu k pořičí bighornskému, u něhož kynulo jim vhodné místo ku přenocování.

Potok se tam značně rozšířil, ale hloubka jeho nebyla tuze značná; na březích rostla výtečná tráva. V čisté, až na dno průhledné vodě proháněli se přečetní pstruzi, slibující delikátní večeři. S jedné strany vystupoval břeh dosti příkře, s druhé však byl nízký a porostlý hojně stromovím, které dostatečně poskytovalo dříví na oheň.

»Chytať pstruhy!« zvolal tlustý Jemmy, vesele se své herky seskakuje. »Dnes budou znamenité hody!«

Nejraději byl by hned skočil do vody, ale Old Shatterhand jej zdržel.

»Ne tak rychle!« vece. »Vše v pravý čas a na pravém místě. Předkem pečujme, aby nám ryby neutekly. Přineste dříví! Zasadíme tu dvě lísky.«

Když byli koně obstarali, přiřízli některé větve do špičky a na-