Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/129

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tato stránka byla zkontrolována


se na zem; několikrát ještě sebou hodila, ale brzy mrtva natáhla se zrovna vedle Boba.

»Pomoc, pomoc!« vřískal na zemi ležící černoch.

»Člověče, bloude, Bobe!« zlobil se Martin. »Proč běduješ, zbabělče?«

»Medvěd, medvěd!«

»Vždyť je mrtev!«

I skrčil černoch paže, posadil se a pohlédl několikráte nedůvěřivě na Martina a potom na šelmu.

»«Mrtev, mrtev! Je to pravda?«

»Ovšem!«

»Svatá pravda! Vždyť vidíš sám. Vsadil bych se, že vnikly mu obě kulky zrovna do srdce.«

Po těch slovích vymrštil se Bob do výše, dokázav takto, že údy jeho jsou v nejlepším pořádku.

»Mrtev, mrtev je medvěd!« jásal. »Ó, massa Bob a massa Martin přemohli náramnou obludu! Massa Bob podnikl honbu na medvěda. Ó, massa Bob je smělý a proslavený západozemec! Všichni lidé budou vyprávěti o hrdinství massa Boba!

»Zajisté,« smál se Martin, »odvážlivým byl jsi velmi, že spadl jsi se stromu jako zralá švestka zrovna před tlamu medvědovu!«

Černochův obličej přeletěl mráček.

»Spadl?« otázal se. »Nespadl! Massa Bob skočil před medvěda. Massa Bob chtěl jej za kožich popadnouti a ubíti!«

»Ale zůstal jsi ležeti!«

»Massa Bob zůstal klidným, poněvadž chtěl dokázati, že nebojí se medvěda. Ó, což je medvěd proti massa Bobovi! Bob je hrdina; on uchopí medvěda za uši a vytne mu tolik poličkův, že jich medvěd nespočítá!«

A sehnuv se sáhl ovšem ne beze strachu po uchu medvědově. Teprve když nabyl jistoty, že je šelma skutečně mrtva, mocně bušil Bob pravicí do ní.

V tom slyšeti bylo opodál hlasy a rychlé kroky.

U všech všudy, stopa medvědí,« zaznívalo od potůčku. »Byl to veliký grizzly. Naši přátelé nerozuměli šlepěji této a bezděčně šli šelmě vstříc. Rychle za nimi!«

Slova ta pronesl Old Shatterhand. Zkušený ten lovec na první pohled rozeznal, které zvíře cestičku vyšlapalo.