Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/128

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Zatím zvolna vylezl medvěd z roští. Zdálo se, že přemýšlí, na kterého nepřítele dříve by se vrhl, na Boba, jenž držel se na bříze, či na Martina, trochu dále stojícího. Skloniv hlavu, otevřel zpěněnou tlamu a postavil se na zadní tlapy. Grizzly ten byl zajisté dva a půl metru vysoký, vydával ze sebe pronikavý zápach, jakýmž více nebo méně vyznamenávají se divoké šelmy.

Neuplynula ještě ani minuta ode chvíle, kdy Bob utekl se na břízu. Poděšený černoch spatřiv obrovské zvíře sotva na čtyři kroky hrozivě před sebou vzpřímené, naříkal:

»Probůh! Běda! Medvěd chce sežrati massa Boba; vzhůru, vzhůru, rychle, rychle!«

A ze všech sil soukal se výše na strom. Pohříchu byla bříza tuze slaba a prohnula se pod těžkým tělem černochovým. Ač pokoušel se Bob ze všech sil, aby udržel se na ní sedě, přece se mu práce ta nezdařila; smeknuv se visel na bříze za ruce a nohy jako obrovský netopýr.

Medvědu zdálo se snad, že snáze přemůže tohoto nepřítele než Martina; obrátiv se ku bříze, nastavil tak Francisovi celou levou půli těla. Neohrožený mladík sáhl si chutě za ňádra. Nahmatav tam malou loutku, upomínku to na svou nešťastnou sestřičku, zašeptal:

»Luddye, Luddye, teď budeš pomstěna!«

Pevnou rukou přiložil pušku k líci. Zarachotila rána, potom ještě jedna — — —

Strachem ječel Bob:

»Bože, Bože! Massa Bob je mrtev!«

A spadl dolů. Bříza vymrštila se do své přirozené polohy.

Medvěd sebou trhl, jakoby jej byl někdo uhodil. Oteyřev hroznou tlamu, ozbrojenou silnými, žlutými zuby, popošel ještě o dva kroky ku předu. Negr napřáhl proti němu obě ruce a vřískal na zemi dosud leže z plna hrdla:

»Massa Bob nechtěl ublížiti, chtěl chytiti jen opossum!«

V témže okamžiku postavil se odvážlivý chlapec mezi něho a dravce. Odhodiv svou pušku, ozbrojil se ručnicí černochovou a znova namířil na medvěda, jenž nestál od něho ani na tři kroky. Oči jeho směle měřily protivníka, a obličej jeho jasně pravil: buď ty nebo já!

Náhle změnilo se postavení jeho; nevystřelil, ale skloniv pušku odskočil. Poznal totiž bystrým okem, že medvěd nepotřebuje již třetí rány. Okamžik ještě stála šelma nepohnutě, potom však strašně zařvavši svalila