Stránka:MAY, Karl - Syn lovce medvědův.djvu/113

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

jeho i oba vyzvědače; ale poteče mnoho krve za svobodu obou bílých zajatcův, a děti šošonské zahalí sobě hlavy a naříkati budou v každém vigvamu, v každém táboře. Nechť se tedy rozhodne. Vinnetou domluvil.«

Nastalo hluboké ticho.

Náčelník Šošonův byl překonán, déle odporovati nedovedl. Chvíli stál ještě zamyšlen, potom však náhle se sehnuv, uchopil na zemi ležící nůž, vrazil jej do země a pravil:

»Jako zmizelo ostří nože tohoto v zemi, tak také zmizí i nepřátelství mezi syny Šošonův a udatnými bojovníky, kteří kolem tuto stojí!«

Potom vytáhl zase nůž ze země, vyzdvihl jej do výše a pokračoval:

»A jako tento nůž budiž i přátelství mezi Šošony i jejich bratry. Ono stihne všechny jejich nepřátely. Hovgh!«

»Hovgh! — Hovgh!« ozvalo se kolem.

»Můj bratr se moudře rozhodl,« přejal řeč opět Old Shatterhand. »Tuto stojí dlouhý Davy, proslulý lovec. Jména těch, jež bojovníci šošonští zajali, zajisté znáš.«

»Neznám.«

»Jsou to tlustý Jemmy a chromý Frank, soudruh mato-poky Francisa.«

»Mato-poky?« překvapen zvolal Černý Jelen. »Proč toho chromý oFrank neřekl! Není-liž mato-poka bratr Šošonův? Nezachránil-li život Černému Jelenu, když pronásledovali ho Sioux-Ogallallové?«

»Život ti zachoval? Zde vidíš Martina, jeho syna, tu Boba, jeho věrného sluhu. Jsou právě na cestě, aby vysvobodili mato-poku z rukou Ogallallův, kteří chtějí jej umučiti s pěti jinými ještě soudruhy!«

Až dosud držel Černý Jelen nuž v ruce. Ted však mrštil jím o zem, šlápl naň, řka:

»Psi Ogallallové chtějí mato-poku mučiti? Velký Manitou je zahubí. Je počet jejich veliký?«

»Jen padesát a šest je jich.«»A kdyby jich bylo tisíc, zahynou. Jako tento nůž budou bojovníky šošonskými zašlapáni. Kde jsou? Kde najdeme stopu jejich?«

»Táhnou právě k řece Yellovstonské ke hrobu Udatného Bůvola.«

»Nezabil-li můj bratr Old Shatterhand Udatného Bůvola holou rukou? Nechť zhynou všichni, kdož opovážili se ruku vložiti na lovce medvědův! Rychle pospěšme do tábora mých bojovníkův, tam vykouříme dýmku smírnou a uradíme se, jak dostihli bychom nejrychleji Ogallallův!«