pozdě prositi, abyste ke mně vešel? Vždyť jsem vás dosud ještě ani neviděl a nepozdravil!«
»Hned, milý příteli. Chci dříve však kapitána do pokoje dopraviti.«
Šušká se dále o tom, že Turnerstick vystoupil po schodech pomocí čtyřramenných nosítek, totiž na lidských ramenou, což on, stalo-li se to skutečně tak, učinil na všechen způsob jenom k vůli lepšímu pohodlí. Bylo však konstatováno, že když byl nahoře uložen do postele Bohumírovy, začal ihned notně chrápati, a když se tím probudil, zlostně vykřikl: »Nechrápat, tlustý! Chci spáting! Na bratrství, mijnheer! Fiduzit, Methusalung!«
Zůstal u svých přátel ještě celý týden, ale vyměnil hned prvního dne dlouhý čínský kabát zase za frak z Jižní Karoliny. Potom vrátil se do Hamburku, kde byla jeho loď zakotvena.
Kdo byl toho mínění, že Methusalem započne zase své každodenní, pravidelné procházky k »Listonoši«, ten zmýlil se důkladně. Ano, vycházel denně, ale jenom jednou, s Bohumírem a se psem dřívějším způsobem a v témže pořádku, ne však do staroslavné pivnice, nýbrž na osamělou promenádu. Když se ho ptali, proč zavedl tuto netušenou novotu, tu odpovídal: »Ik wil niet drinken. De lucht is hier zeer goed — nechci píti. Vzduch je zde velice dobrý.«
Ovšem že vrtěli nad tím hlavami a nechali ho po několika marných pokusech přivésti ho zase na jeho starou dráhu, klidně svou cestou kráčeti. A »de luch — vzduch« zdál se mu svědčiti znamenitě. Jeho obličej nabýval ponenáhlu světlejší barvy a nos blížil se
