Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/556

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

čer na blízku, tak že tu musili zůstati přes noc. Degenfeld sdělil soudruhům, že přiblížil se okamžik, kdy vyzvednou poklad. Zavedl je do rokle a k domečku. Každý vlezl tam jednotlivě, aby uhodl, kde třeba hledati. Klepali na podlahu a na stěny, aby našli duté místo — marně. Potom vyzvedl Methusalem kameny a vyňal oba pytle. Bratři vrhli se na ně, aby je otevřeli. Degenfeld nechal je tak učiniti, ale podotkl: »Tyto peníze patří vašemu otci. Máte je viděti a spočítati, abyste mi později dosvědčili, že se nic neztratilo. Ale potom vezmu je výhradně ve svou ochranu. Vzal jsem k tomu účelu zvláštního koně se sedlem a pokrývkami.«

Peníze byly hned na místě spočítány; potom zavázal Degenfeld pytle a dal je odnésti do hostince. Od tohoto okamžiku měli bratři po nočním klidu. Báli se loupežníků, jichž vůbec nebylo, a argusovýma očima střežili místo, kde spal Methusalem vedle pytlů.

Cestu konali po téže silnici, po které sem byli přišli. Ráno přešli přes nebezpečný most a na večer dorazili do Schin-hoa, než jeli tentokráte městem, aby přenocovali na druhé straně v prvním Siè-kiu.

Tím získali kus cesty, tak že již následujícího odpoledne dorazili do Schao-tscheu, kde obdrželi na své dřívější cestě vojenský průvod.

Ráno byli cestující se svými zavazadly a velikou slávou doprovozeni k řece, kde byla pro ně džunka připravena. Jelikož ji nechtěli opustiti před Kantonem, tedy opatřili se hojně potravinami.

Ho-tschang plavidla dal se pohnouti, že popluje také v noci. Tím a také že to šlo nyní po vodě, byla umožněna rychlá zpáteční cesta.

Bylo to jednoho časného jitra, když dorazili do