příliš pozdě. Synové byli pryč a nezaslechla o nich nikdy více.«
»Co začala potom?«
»Musila ovšem opustiti provincii, protože by ji tam byli jistě polapili, a putovala jako žebračka v cizině s místa na místo. Tak přišla s oběma dívkami také ke mně. Ptal jsem se po jejím jméně a původu. Její kmenové a rodové jméno souhlasilo s jménem mé rodiny; vyptával jsem se dále a tu jsem se dozvěděl, že její otec byl strýcem mého otce. Neměl jsem ani ženy ani dětí a přijal jsem k sobě všecky tři. Krátce na to musil jsem Hu-mau opustiti a odebral jsem se do provincie Yu-manu, odkud jsem se teprve nedávno vrátil.«
»A tyto tři osoby vrátily se s vámi a bydlí u vás?«
»Ano.«
»Což o muži nezaslechli jste ničeho?«
»Nikdy. Zajisté zahynul.«
Napětí Methusalemovo dosáhlo vrchole. Nyní byl si své věci tak jist, že se přímo otázal: »Vaše kmenové jméno je Seng-ho?«
»Ano.«
»A vaše rodové jméno Pang?«
Číňan pohlížel na něho s úžasem a odpověděl: »Ano, pane. Jak to přijde, že v y jako cizinec víte toto jméno?«
»Myslím, že jsem slyšel o tomto případě. Nebyl ten muž kupcem jménem Ye-kin-li?«
»Je tomu tak.«
