sluha před něho předložil. To vypadalo tak směšně, že se Turnerstick chtěl dáti do smíchu, což mu však Methusalem několika slovy zakázal.
Že byl mijnheer s jídlem velice spokojen, rozumělo se samo sebou. Brzy chrápal právě tak hlasitě jako na stonožce.
Novofundlanďan neměl dosud nikdy takového lůžka jako dnes. Pohlížel na svého pána nesmírně udiveně, když ho tento do postele komandoval, nemeškal však rozkazu uposlechnouti.
Bylo ještě záhy z rána, když Bohumír přišel, aby svého pána vzbudil. Oznamoval, že se dole na dvoře nachází zajisté asi tucet koní, jež mandarin obstaral pro své hosty, aby je viděl co nejdříve odjížděti.
V jídelně vypili čaj a potom objevil se domácí pán žádaje »pány s dlouhými rodokmeny«, aby se odebrali na dvůr. Degenfeld napočítal tam patnáct koní. Šest bylo jich určeno k jízdě a dva k nešení palankinu pro mijnheera. Na ostatní měl se naložiti náklad.
Degenfeld prohlížel jízdecké koně. Byla to malá, ohyzdná zvířata, jež se však později ukázala velice čilými a vytrvalými. Uzdy ušly, sedla měla však nepohodlný tvar a střemeny byly těžké a neohrabané. Než tomu nedalo se odpomoci.
Potom zavedl mandarin své hosty před dům, kde čekal nadporučík s dvaceti jízdnými vojáky. Měl na prsou soukenný štít, na němž byla postava válečného tigra, jeho vzezření nebylo však ani dost málo tigrovité. Byl malé, nuzné postavy a seděl na koníčku rovněž tak nuzném, jenž měl kučeravou srst jako pudl.
