chceš se jich zeptati, zda-li a kdy a kde je zase můžeme spatřiti?«
Tato slova byla pronesena velice laskavě. Liang-ssi myslil, že už vyhrál. Byl tu však někdo, jemuž se nelíbila, a tím byl Methusalem.
Slyšel každé slovo a protože mohl všecko dobře přehlédnouti, pozoroval bedlivě obličeje. Tu bylo mu nejprve nápadné, že tahy mladého mandarina mají podivuhodnou nápadnost s tahy Liang-ssiho. Každý byl by je mohl pokládati za blízké příbuzné. Než to byla náhoda, jež nic neznamenala. Důležitější bylo vystupování tohoto mladistvého úředníka, který honosil se titulem Moa-sse, po němž tak mnozí toužili, ačkoli mu bylo jenom velmi málo přes dvacet let.
Tato poslední okolnost byla důkazem, že je to muž velice vzdělaný, nadaný a moudrý. To, zdálo se, uznávají také vyšší mandarini, kteří mu přenechali vyšetřování tohoto tak neobyčejného případu.
Nevypadal jako někdo, kdo by se dal tak snadno oklamati. Přes pozdější laskavost byla na něm patrna jakási přemítavost, zdrženlivost, již nedovedl zcela ukrýti. Degenfeld měl pocit, že tento muž má v rukou neviditelnou kličku, kterou náhle zadrhne, aby Liang-ssiho lapil. A jakého druhu je ta klička, to tušil student.
Ačkoliv počínal si Liang-ssi velice obratně, přece dopustil se veliké neprozřetelnosti. Oslovil tlustého několikrát slovem mijnheer a také Turnerstick užil tohoto slova. V Macau, Hongkongu a v Kantonu bylo dosti Hollanďaňů, s nimiž přicházeli obyvatelé posledně jmenovaného města často do styku a při takovýchto stycích vyskytnou se vždycky jistá slova, jež utkví v pa-
