němu, uchopil ho za roucho a tázal se: »Náležíš k těmto dvěma?«
»Ne,« odpověděl Liang-ssi, ovšem že ne dle pravdy.
»Co zde chceš?«
»Chrám navštíviti.«
»To není teď dovoleno! Nikdo cizí sem nesmí!«
»Vždyť tito dva jsou také cizí!«
»Tedy je přece znáš!«
»Ne. Ale rozumím jejich řeči a slyšel jsem mluviti tohoto Lamu.«
»Jaká je to řeč?«
»Tibetská.«
»Ty jí rozumíš?«
»Ano. Byl jsem dvakrát v Tibetě.«
»Tedy zůstaň! Budeš dělati tlumočníka.«
Nyní skončil Turnerstick svou řeč, aniž by byl spozoroval Liang-ssiho. Tento obával se, že kapitán, jakmile by ho spatřil, nějakým znamením prozradí, že ho zná, a pokládal následkem toho za vhodné, aby ho sám hned oslovil. Proto zvolal na něho po německu: »Chcete-li býti zachráněni, tedy se stavte, jako byste mne neznali, sice jste ztraceni.«
Kapitán obrátil se k němu a odpověděl: »Nebojím se těchto chlapů. Mám s sebou své pistole, před nimiž utekou všichni.«
»Tento výpočet jest klamný. Dopustili jste se velikého zločinu, a kdybyste i odtud vyvázli, pronásledovali by vás přece a my všichni musili bychom nésti následky vaší chyby.«
»U sta hromů, to je hloupé!«
