ostrovu Lu-tsinu. Bude-li hotov dříve, než se domnívá, navštíví nás ještě dnes. Chcete-li Kuang-tschéu-fu opustiti po vodě, může vám býti velice na prospěch. Než, neslyšíte hudbu? Průvod přichází. Naskytne se vám příležitost spatřiti něco zajímavého.«
Měl více než pravdu, neboť bylo to také více než zajímavé, co spatřili.
Kývli na ostatní a vrátili se do chrámu. Hlavní oddíl byl ještě prázdný; ale z menšího předchrámu zalehal k nim mnohohlasý, zmatený pokřik.
»Nebesa!« pravil student. »Průvod je tu, a Turnerstick a mijnheer nejsou dosud u nás. Zůstali pozadu. Kdo ví, co se stalo, jaké hlouposti provedli!«
Chtěl odkvapiti ku předu, ale mandarin zadržel ho za rameno a varoval: »Zadržte! Jestliže se dopustili nějaké chyby, tedy je lépe, nedozví-li se nikdo, že patříme k nim. Nikoli dveřmi. Nahlédněme tam se strany!«
Degenfeld nahlédl, že Číňan má pravdu, a dal se od něho stranou zavésti. Na pravo a na levo ode dveří byla totiž úzká bambusová mříž, kterou bylo možno dívati se z jednoho oddělení do druhého, aniž mohli býti tak snadno spatřeni. Tam šli a dívali se do vnitř. Co tu spatřili, nepřispělo nikterak k jejich upokojení. Methusalemovi div vlasy na hlavě nevstávaly.
Když spatřili ti dva neprozřetelní mužové, že dveřmi lidé přicházejí, tu pronesl Turnerstick prudká ale tichá slova: »Hallo! Tady jdou nějací lidé!«
»Ano, přicházejí,« přisvědčil tlustý.
