K otázce bylo přisvědčeno a když Methusalem přál si poznati dotyčného žebráka, byl zavolán právě onen jednoruký. Dal mu stříbrný dollar, peníz, který v Kantonu rádi proměňují, a prosil ho, aby tento dar svým lidem rozdělil. Muž poděkoval se tak uctivě, jakoby měl krále před sebou, a odstranil se kráčeje po zpátku na důkaz veliké své uctivosti.
Kromě těchto žebráků byli ještě jiní lidé zde na dvoře, hotovitelé rtuťové masti, kejklíři, kouzelníci, u nichž bylo možno nahlédnouti do budoucnosti, koláčníci, kuchaři a jiní obchodníci. Chrám je velice hojně navštěvován a tedy místem, na kterém mohou tito lidé počítati na hojný odbyt.
Své jméno má chrám dle hrůz a muk, jež čekají hříšníka po jeho smrti, které jsou tu vyobrazeny. Možno tu spatřiti všecky tresty, jež si lidská fantasie vymysliti může.
Tu byl hříšník, visící jako srdce ve zvonu, do smrti uzvoněn; tělo jiného bylo našroubováno jako vývrtka; třetí spočíval mezi dvěma prkny, jimiž byl na kaši rozmačkán. Bylo viděti duše, jež vařily se v oleji, jež nože na kousky krájely, zapřažení voli trhali, které se v maltě dusily, duše na kůly napíchané, na rožni pečené, obráceně pověšené a kolem drcené. Pohled byl tak příšerný, že Methusalem velmi brzy podal doprovázejícímu knězi Com-tschu a společníky vyzval, aby opustili s ním toto místo hrůzy.
»Ale kam nyní?« tázal se Turnerstick.
»Myslím, že chceme do ‚domu sta nebeských pánů‘, v němž byla včera večer krádež spáchána?«
