poskytování úvěru a bezúčelně obtěžování vysokého úřadu. Pronesl k několika za ním stojícím výkonným orgánům, bambusovými holemi ozbrojeným polohlasitý rozkaz, načež zmocnili se těchto šesti osob, aby je hned na místě potrestali způsobem předepsaným.
Hrdinové procesu musili se na zemi rozložití vedle sebe, hřbety vzhůru. K vykonání trestu bylo zapotřebí tří policistů. První držel hlavu delikventovu, druhý klečel mu na nohou, a třetí prováděl bambusem onu citelnou proceduru, na níž se také mnohý nečínský a jinak hodný muž dosud živě pamatuje z dob svého dětství. Každý dostal patnáct ran a to plnou silou. Nikdo nekřičel; snad byl jim takovýto trest již věcí všední. Potom povstali, uklonili se mandarinovi a cupali odtud. Když kráčeli oba žalobci kolem Němců, povídal jeden druhému: »Put-ko tschu-san tai, put yit-tschi — jenom ty první tři bolí, ostatní již ne.«
Patrně měl onen muž v tomto oboru značné zkušenosti, jimž by snad odporoval mnohý evropský znalec téhož genru.
Ještě nezmizeli a již začal se projednávati nový případ. Předstoupili dva muži, z nichž jeden ukazoval na temně zbarvenou bouli na svém obličeji a tvrdil, že ho druhý tak nehorázně udeřil. Obžalovaný popíral to co nejrozhodněji. Ukázalo se ihned, že by byli lépe učinili, kdyby si byli případ před tím projednávaný vzali za výstrahu. Byli uchopeni tímže osudem, rozumí se, že v podobě policistů, a dostali čtyřicet ran, o něž se rozdělili rovným dílem, načež udělali své poklony a zmizeli s velice spokojenou tváří za kruhem diváků, tisknouce při tom něžně své ruce na onu část těla, na níž se trest svezl.
