ohlédli po bonzovi, aby viděli, jak se tváří při jejich tak velice málo uctivé veselosti, tu viděli a slyšeli, že se z plna srdce oddával témuž hříchu, — smál se neméně než oni.
Kolem dvojnásobné síně táhla se obydlí bonzů. Průvodčí doprovodil cizince do několika bytů, aby jim ukázal, kterak se zařídili strážcové pěti set duchů. Všude byly jim nabízeny voňavé tyčinky a popsané pestré lístky, na nichž byly modlitby, neboť bonzové obchodují podobnými věcmi. Methusalem rozdal těmto lidem hrst li, dal průvodčímu Com-tschu (čajovně, zpropitné) a byl následkem toho od celého houfu bonzů za mnohohlasého »Tsching, tsching, tsching« doprovázen až před chrám, kde vstoupili dosud ještě velice rozveselení návštěvníci do svých nosítek.
Odtud šlo to několika ulicemi do temné stavby podoby tunelové, potom řadou schodů vzhůru a nyní octli se cestující na zdi, jež táhne se kolem města. Kolem starých, zrezavělých děl šli k červené pagodě, obrovské budově, hojně navštěvované pro krásnou vyhlídku. Je čtverhranná a má pět pater s daleko vyčnívajícími římsami, nikoli však štíhlý, příjemný tvar, nýbrž je stlačená, těžkopádná. Řimsa a ozdoby nejsou nikterak dle toho, jak si u nás pagodu obyčejně představujeme, zvony a zvonky ověšený.
Společnost vystoupila po dřevěných schodech do nejvyššího patra, odkud naskytl se jim pohled, jenž sahal daleko za obrovské město.
Na jih rozkládalo se mohutné moře domů. Na střechách bylo viděti džbány vodou naplněné, úřady nařízený prostředek proti požáru. Nad to vyčnívaly pa-
