salem nebyl s to je rozluštiti a ptal se, co by ta miniaturní kniha měla znamenati.
»Je to velice cenný majetek pro toho, kdo ji může potřebovati, totiž T’eu-kuan,« odpověděl Hu-tsin.
»T’eu-kuan, tedy pas krále žebráků?«
»Ano, pas mého tchána. Nemyslíte, že by vám mohl prospěti?«
»Kterak by mi mohl prospěti? Nejsem poddaným T’eu.«
»Ten to pas není také pro jeho lidi, nýbrž pro cizí. Vy máte přece již legitimaci?«
»Ano, a Tong-tschi dal mi také zcela výborný průvodní list.«
»Z toho můžete se těšiti, neboť tento muž má míti dozor nad cizinci, a koho on ochraňuje, tomu nemůže se tak snadno něco zlého přihoditi. Ale tyto pasy nejsou přece ničím proti Kuanu mého tchána.«
»Kterak to?«
»Protože — — nuže, vyložil jsem vám již včera, co je král žebráků a co znamená. Má skutečně větší moc než nejvyšší mandarin. Průvodní list úřadu je respektován, ano, ale Kuan T’eu má ještě zcela, jiný účinek. Je vystaven mocí, jež každého neviditelně obklopuje a každého může chopiti, kdy a kde by se toho nejméně nadál. Rozkaz mandarina vzbuzuje úctu, ale rozkaz krále žebráků nahání strach. Nezůstanete zde, nýbrž pocestujete ještě dále do země?«
»To je zajisté mým úmyslem.«
