kázanou, přinesl muž z krámu skřínku, rozličnými skvosty naplněnou a prosil je, aby si vybrali několik věcí na památku. Methusalem zdráhal se rozhodně něco si vzíti, ale zarmoutil tím tyto dobré lidi tak velice, že se konečně odhodlal spokojiti se nějakou maličkostí, jež by neměla vysokou cenu.
Obdržel jednu z oněch řezeb ze slonoviny, jež může provésti toliko nekonečná trpělivost Číňanů. Byl to maloulinký domeček, ani ne palec dlouhý a vysoký a sotva s polovice tak široký, a přece představovala tato malá řezba dům, jenž se skládal z přízemku a velice vyšňořeného patra. V přízemí byla čtyři okna, kterými bylo viděti v první světnici Číňana jísti, ve druhé muže čísti, ve třetí mandarina psáti a ve čtvrté sedláka kouřiti? Patro záleželo ze dvou pokojů, v prvním seděli muž a žena pracujíce, a ve druhém spaly děti tohoto párku ve čtyřech postýlkách. A všecky tyto osoby a věci byly přese všecku jejich téměř mikroskopickou drobnost tak jemně, zřetelně a umělecky pracovány, že zhotovitel byl zajisté mistrem ve svém oboru a léta potřeboval, aby dokončil toto roztomilé umělecké dílo.
Bohumír dostal jemně dírkovanou špičku, ze které mohly se pomocí kouře rozličné zvláštní figury vyfukovati, dárek, který měl pro něho, jak ujišťoval, jako tajného spolukuřáka z vodní dýmky velikou cenu.
Byl tu však ještě jeden dárek, mnohem, mnohem drahocennější než oba ostatní, ačkoliv to na něm nebylo viděti. Klenotník přinesl totiž malou knížečku, toliko tři palce dlouhou a širokou. Vazba byla z tlačené kůže a obsah záležel toliko z jediného listu, jenž byl po obou stranách popsán cizokrajnými značkami. Methu-
