»Wing-kan vás k tomu navedl a za to zaplatil?«
»Tak je to. Kdyby nás byl nesvedl, tu nebyli bychom to udělali, neboť jsme jinak poctiví lidé a bojíme se bohů a ctíme je.«
»Řekl vám, k čemu jich potřebuje? Dobře rozvažte, vy smradlavé krysy, že bude váš trest dvojnásobně krutý, jestliže se ukáže, že jste mu chtěli pomoci jiného zkazit!«
Zloději byli tak chytří a nahlédli, že má pravdu a jakou výpověď od nich chce slyšeti. Proto odpověděl starší, který také až dosud mluvil: »Chtěl je, aby je mohl ve svém domě vzývati. Přinesli jsme je, ale po cestě jsme je tisíckrát za odpuštění prosili a slibovali jim, že je později zcela jistě zase do chrámu odneseme.«
»Byli byste tak učinili?«
»Ano. Chtěli jsme je již zítra zase odnésti.«
»Tedy je to vaše štěstí, že jste s nimi uctivě jednali, neboť to zmírní váš trest. Nepřinesli jste je tedy nikomu jinému, jenom jemu?«
»Jenom jemu.«
»A podali jste mu je tedy přes jeho zeď?«
»Ano.«
»Potom jste přelezli, abyste je odnesli do jeho bytu?«
»Zrovna tak je to, praotče ctihodných.«
»Ale kterak se to stalo, že byli nyní zakopáni a že jsme vás při tom v poutech našli?«
