odeberu se s Ho-po-so do kajuty, abychom nebyli spatřeni. Večer opustíme potom džunku v šatech, jež nám obstaráte a které vám podrobně popíši. Přede vším jiným nesmíte zaměniti knoflíky na našich kloboucích. Já mám hodnost státního rady a nosím modrý kámen. Ho-po-so má hodnost přísedícího nejvyššího kollegia a musí míti světlemodrý kámen.«
»Dají se v Hongkongu koupiti?«
»Ano, třebas ne pravé; ale pro tu krátkou jízdu do Kuang-tschéu-fu budeme jich moci použíti. Dále rozumí se samo sebou, že s anglickými úřady, jimž budou piráti vydáni, nechceme nic míti. Vždyť tito úředníci nesmí ani věděti, že jsme zde byli. Protože však vinníci jsou čínští poddaní, budou nám vydáni a já se již o to postarám, aby byli potrestáni jako loupežníci, totiž smrtí.«
Nyní přinesl Bohumír rýži a maso. Oba mandarini dostali tyčinky a dali se do jídla. Když se najedli, odebrali se do kajuty, jež byla včera vykázána pěti cestujícím.
Zatím nastal příliv. Moře pohybovalo se k pevnině právě tak jako vítr, a džunka plula dobře. Stranou bylo viděti skály, v nichž poznal Turnerstick Mys Aquila. Džunka plula kolem malých ostrovů, před mysem ležících, a dospěla ještě dopoledne zátokou Siwanskou do rejdy Hongkongské a obrátila se do přístavu Viktoria.
Celé přístaviště bylo, jak se zdá, poseto tisícihlavým množstvím lidu. Lidé stáli hlava na hlavě, také na zakotvených lodích.
Policejní loď vyplula džunce v ústrety. Byla obsazena ozbrojenými úředníky a kapitán Beadle nachá-
