jenom doušek vody a k tomu jenom trochu na polo shnilého ovoce. Protože se tu, dle jeho výpočtu, již přes týden nacházel, byl již tak sesláblý, že mohl mluviti jenom s velikým namaháním. Na velikou potupu zbavili ho jeho copu.
Ho-po-so nacházel se teprve od předevčírka v moci pirátů. Zdál se býti mužem svých povinností velice dbalým, neboť vypravoval, že vstoupil docela sám a sice večer na ‚Vodní Královnu‘, aby se vyptal na úřední doklady a jiné poměry. Mandarini vykonávají svůj úřad obyčejně jenom s obvyklým průvodem. Nikdo kromě něho nevěděl, že šel na tuto džunku. O této okolnosti zmínil se neprozřetelně a byl potom ihned zajat.
Jeho úřad velel mu, aby každé nepoctivé jednání na moři stihal mocí zákona. Tu rozumělo se samo sebou, že ho piráti nenáviděli. Slyšeli, že nikdo neví o jeho přítomnosti na džunce, a že ho tedy také na ni nebudou hledati. Proto se nerozpakovali zmocniti se ho, oloupiti ho o jeho cop a jeho šaty a vstrčiti ho do skříně k Tong-tschimu. Měl ho stihnouti stejný osud.
Podobnému zacházení se dvěma lidmi netřeba se příliš diviti. Mezi špatnými vlastnostmi nevzdělaného Číňana je vedle zbabělosti na prvém místě ukrutnost. Je s to kuře za živa oškubati a upéci a sice nejdříve nohy, aby silně naběhly a poskytly mu lahůdku, jež pěkně chrupe. Tutéž bezcitnost jeví také vůči lidem, jakmile se jedná o jeho prospěch anebo o nepřátelský čin. Za to je ale ke svým vlastním tím laskavější.
Ho-po-so mohl ještě svými údy obstojně pohybovati. Mohl, třebas také s namaháním, vystoupiti na palubu, kdežto jeho soudruh v utrpení musil tam býti
