»Nestavte se nevědomým! Nalili jste nám opia do nápoje, abyste nás omámili!«
»To nemá pravda ! Nic nevíme o tom.«
»Je to pravda!«
»Ne, pane! Z jaké příčiny měli jsme to udělat?«
»Abyste nás zavraždili.«
»Tien — na! Nebesa! Považujete nás za vrahy?«
»Ovšem že. Což myslíte, že nevíme, že vaše ‚Schui-heu‘ je loupežnická džunka?«
»Pane, co to povídáte! Dám, ihned svolati všecky své lidi, kteří mohou dokázati, že jsme poctiví lidé.«
Chtěl povstati. Methusalem držel mu revolver proti čelu a poroučel: »Sedět zůstanete, nebo střelím! To věřím, že byste rád své lidi zavolal, ale jen proto abyste nás přemohl.«
»Pane, vy se skutečně mýlíte! Nebe a země jsou mými svědky, že se mýlíte. Jsme vaši přátelé, což jsme vás nepřijali zdvořile a pohostinně, ano dokonce i ke Kong-pitu vás nepozvali?«
»Pozvali jste nás, ale jenom za tím účelem, abyste nám mohli vhodným způsobem opium vpraviti. Víme to velmi dobře.«
»Není to pravda. Kdo nás u vás pošpinil? Mínili jsme to s vámi dobře; ale vy jste to, kteří jste naše přátelství oplatili nevděkem. Zastřelil jste tři z mých lidí a při tom poranili jste ještě čtvrtého!«
»Tedy zasáhla jedna kulka dokonce dva; to mne těší velice. A když jsme vaše lidi zastřelili, ulehli jste klidně ke spaní? Nesvědčí to protivám ? Kdybyste byli skutečně poctivými lidmi, za jaké se vydáváte,
