námi tak jednati a při tom spáti jako syslové, to je přes příliš! Spoléhají se přes příliš na to, že zatarasili naše dvéře. Spí mužstvo pod nimi?«
»Ne,« odpověděl Liang-ssi. »Ti Lidé leží ve středním prostoru, tady více ku předu.«
»Tedy můžeme se vždycky trochu hluku odvážiti, jenž se také vůbec nedá zameziti, protože se zastrčili. Máme silné hřebíky a nějaké kladivo?«
»Ano, tam, kde ležely provazy.«
»Přineste to, zatím dáme tomu panstvu zde dobré jitro!«
Číňan odešel. Degenfeld zkoušel, na které straně dveří se nachází zástrčka. Potom opřel se o dveře a vyrazil je. Tři spáči se probudili a vztyčili se na polo. Červenomodrý natáhl oba své revolvery, Bohumír rovněž tak, Richard svůj také. Turnerstick následoval jejich příkladu a tlustý, který obě své ručnice nechtěl opustiti za nic na světě, držel je hrozivě v obou rukou.
»Zůstaňte seděti nebo budete kulky polykat!« vzkřikl Methusalem na polekané, ovšem v jejich mateřštině. »Kdo vydá nějaký zvuk, aniž bych mu to dovolil, je ztracen!«
Žádný malíř byl by nedovedl reprodukovati jejich vyděšené obličeje. Zírali na vstoupivší tak ustrašeně, jako by měli duchy před sebou.
»Vy — vy jste to?« vykoktal konečně Ho-tschang. »Co chcete?«
»Po děkovati se za opium, které jste nám přimíchali.«
»Opium? Co myslíte?«
