to pán je kapitán Turnerstick, kteréžto jméno by vyslovil Číňan, řeči naší neznalý, jako Tu-ru-ne-re-si-ti-ki. Zde můj sluha Bohumír, kteréžto slovo musilo by zníti jako Bo-ho-mi-ri. Vlastně jmenuje se také ještě Ziegenkopf, čímž vás však nechci obtěžovati, protože bych jinak musil říci Zi-ge-ne-ko-po-fo. A nyní tento můj milý přítel, slově Aardappelenbosch. Jak byste to řekl po čínsku?«
»A-ra-da-pa-pe-le-ne-bo-scho,« odpověděl Číňan.
»Děkuji pěkně, teď jsem rád, že jsem se nenarodil ve vaší říši středu! A nyní, milý kapitáne, rád bych také od vás něco věděl. Kolik rukou potřebuje takový Ho-tschang, aby s džunkou mohl provésti nějaký obrat?«
»To musím věděti jaký.«
»Obrátit.«
»Obrátit? Hm! To záleží velice na větru.«
»Míním nynější.«
»Tedy vítr s pevniny. Jdeme po větru. Taková džuíka je velice neposlušná věc. Proč se tážete?«
»Pojedeme nazpět do Hong-konga.«
»Do — Hong — kongu?« protahoval Turnerstick. »Zbláznil jste se?«
»Myslím, že ne.«
»Číňané budou se chrániti, aby obrátili!«
»Myslím rovněž tak. Nebudeme se jich však vůbec ptáti.«
»U všech čertů! Rozumím! Mistře Methusaleme, to je odvážné!«
»Nechť si! Vždyť odvážným patří svět!« »Pravda! Jaký to kousek! Něco takového se ještě nestalo.«
