pronikají tenkou stěnou. Nachází se s majetníkem lodi a knězem v zadní kajutě.«
»To je dobře. Ale povězte mi nejdříve, jak vás mám jmenovati. Neřekl jste nám ještě svého jména.«
»Mé jméno jest Liang-ssi.« Na otázku Methusalemovu jmenoval Číňan své příjmení: Liang-ssi, po německu: ‚dobré obchody‘. Z tohoto jména dalo se snadno souditi na vlastnosti jeho nositele; tento byl na všechen způsob řádný kupec nebo vůbec obchodník. Bojovný duch nedal se tu očekávati.
»Mne,« řekl student, »můžete jmenovati všelijak. Sluji Degenfeld, někdy také Methusalem. Chcete-li však raději užívá ti čínštiny, tedy jmenujte mne ‚Tsing-hung‘.«
»Tsing-hung?« tázal se Číňan užasle. To znamená přece červenomodrý!«
»Ovšem.«
»Říkají vám tak?«
»Ano.«
»Proč?«
»K vůli mému nosu.«
»Zvláštní! Je to vaše příjmení?«
»Nikoli, nýbrž můj Scheng ming.«
»Vaše studentské jméno? Co jste studoval?«
»To, co zovete Tschu.«
»To znamená všecko?«
»Ano. Měl jsem málo chuti, ale mnoho času. Proto učil jsem se všemu a neumím nyní ničeho. Dovolte však, abych vám jmenoval jména ostatních pánů! Ten-
