Fatum za hlavu a dáti mu hubičku. Pojďte sem, starý Číňane! Potřesu vám rukama a volám vám srdečné Tsching-tscing-tsching vstříc, což značí v této zemi tolik jako, jsi mi nejsrdečněji vítán, starý Švédo! Prosím o vaše přátelství a sám poddávám se i se svým oboe do vašich služeb.«
Objal Číňana a políbil ho na líce. Tím byl tlustý tak dojat, že si slzu s oka setřel a téměř vzlykaje řekl: »Já jsem také vaším přítelem. Máte dobré zdraví?«
Číňan pohlížel na něho tázavě, neboť mu nerozuměl.
Methusalem mu vysvětlil: »Mijnheer van Aardappelenbosch ujišťuje, že je také vaším přítelem, a ptá se, těšíte-li se dobrému zdraví!«
»O, mé zdraví je výtečné,« odpověděl nyní Číňan. »En mijne gezondheid is niet goed. Ik ben altijd onpasselijk — a mé zdraví není dobré; jsem pořád nemocen (je mi pořád nevolno).«
Číňan nevěděl dobře, kterak přichází k tomuto důvěrnému sdělení. Chtěl pronésti otázku, jež by byla snad Hollanďana urazila; šťastnou náhodou přišel mu tento vstříc ujištěním: »Gij alle zijt mijne vrienden. Ik reiz met naar Ho-tsing-ting. Gij zullt mij niet verliezen — Vy všichni jste moji přátelé. Pocestuji s vámi do Ho-tsing-tingu. Nemáte mne ztratiti.«
Podal všem tučné ruce a dostalo se mu ode všech ujištění, že toto jeho rozhodnutí je jim neobyčejně příjemné. Tím byl tak potěšen, že obličej jeho zářil radostí.
Na to jali se zase hovořiti o přítomnosti. Vždyť nacházeli se v postavení, jež vyžadovalo největší opatrnosti a pozornosti. Methusalem odvážil se otevříti
