dešťovky, zadělávané stonožky, smažené mořské chaluhy, marinované salamandry a vařené ocásky. Styď se! Ale nebudeš se přece moci vychloubati, že’s ho uvedl do záhuby. Budu ho provázeti jako jeho jitřenka a večernice. Budeme vítězně bojovati proti tvým strýcům a tetám, proti drakům, mlokům a Číňanům, a až se navrátíme, tak je tady zavěsíme jako trofeje, abychom tě pozlobili jako ty’s mne zlobil. Opovrhuji tebou!«
Odešel s theatrálním posuňkem, aby se u domácí paní poptal, kterak jeho pán přišel na myšlenku vypraviti se do Číny.
Mezitím nedošel »Methusalem« příliš daleko. U dveří krámu Číňanova si vzpomněl, že mu musí přece říci, že dopis došel na správnou adresu. Proto vešel do krámu.
»Nuže?« tázal se syn středu. »Snad nepřinášíte zase ten dopis?«
»Ne. Má domácí je adresátkou. Nemusíte se tudíž dále namáhati. Ale, prosím vás, jak dostal se do vašich rukou?«
»Prostřednictvím mého dodavatele v Kuang-tchéu-fu (Kanton), u něhož byl pro mne odevzdán.«
»Sdělil vám tento pán, kdo je odesílatelem?«
»Ne. Uložil mi, abych vypátral zde adresáta nebo jeho dědice, jim dopis dodal a o to pečoval, aby ihned odpověděli. Místo, kam mají odpověď zaslati, je v dopise udáno.«
»To souhlasí. Bylo však usnešeno nedávati písemné odpovědi. Pojedeme tam sami, totiž Richard Stein, já a můj Bohumír z Oboe.«
Nyní byla řada na Číňanu jeviti úžas. Projevoval
