Tato stránka byla zkontrolována
Legenda o starých praporech.
Spiti slávou, k chloubě věrným, pokořeným na vzdory
pověsili vítězové v chrámě starém prapory;
národ dávno povstal z prachu, který jeho krví zrud’,
prapory však „na Slovanech“ visí v chrámě doposud.
Visí tam jak charé stíny, které vrhá přešlý věk.
jako z dlouhé vlečky Smrti zachycený útržek,
jako světlem roztrhaných mraků zbytek poslední,
nad hlavami jenž nám leží, než se plně rozedni.
Prapory to nejsou více, praporů to dávných cár,
