Přeskočit na obsah

Stránka:Klášterský, Antonín - Pražské motivy (1893).djvu/60

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována

Legenda o Daliborových houslích.

Kam, kam se poděly ty housle tajemné,
jichž v nocech hlubokých se s věže třásl hlas?
Přes mříže žaláře jich vzdechy dojemné
se chvěly daleko co noc, než měsíc zhas’.

Jich zvukem probudil se ze sna mnohý spáč
a dlouho naslouchal pak dojat zvukům těm,
jak zněl v nich tichý stesk a spjaté duše pláč
a touha svobody v nich tála sladkým snem.

A náhle divoce to zaskřípalo v nich,
a bouřným akkordem se vlnil vzdor a hněv,
jak poutem lomcoval by vězeň, ve dne tich,
jak chtěl by dáti vše volnosti za úsměv.