Tato stránka byla zkontrolována
A spuštěny jsou dolů clony bílé,
a uzavřené domy jsou tak němy,
jen kroky hnanců dutě ulicemi
se rozléhají za té jitra chvíle.
Ó, společnosti, město, spi jen! Ranní
tvé sny jen z růží vonných buďtež stkány,
ty nesmíš zříti na svém těle rány,
ni cítit, jak tě — amputují v spaní!