a ohrožovali toto moře. Avšak Uskoci vymizeli a jich stopy nalézáme již jen v Krajině[red 1].
Jaderské moře jest nyní právě tak bezpečné jako kterákoli jiná část krásného a poetického moře Středozemního.
Dubrovník, či spíše malý stát dubrovnický, byl dlouho a ode dávna republikou, ano i před Benátky, to jest od devátého století.
Teprve v r. 1808 byl dekretem Napoleona I. připojen ke království illyrskému[red 2]; veliký panovník tento učinil z něho vévodství pro maršálka Marmonta[red 3].
Již v devátém století námořníci dubrovničtí, jichž lodě pluly po všech vodách Levanty[red 4], měli výhradně právo — papežskou stolicí udělené — vésti obchod s nevěřícími, což zjednalo Dubrovníku velikou důležitost mezi četnými malými republikami jihoevropskými.
Avšak Dubrovník vynikal i jinými, krásnějšími ještě vlastnostmi: proslulost jeho učencův a spisovatelův a dobrý vkus jeho umělců získal mu název „slovanských Atén“.
I v zámořskému obchodu zapotřebí jest dobrého přístavu s vodou hlubokou, v němž kotviti by mohly lodě s velikým ponorem.
Takového přístavu se však Dubrovníku nedostávalo. Přístav jest úzký, četná skaliska jsou přístupu na překážku a proto mohou vplouti do něho jen malé lodi pobřežní neb pouhé bárky rybářské.
Na štěstí as půl míle na sever utvořil rozmar přírody jeden z nejvýtečnějších přístavů, jenž může vyhověti všem potřebám i nejrozsáhlejší paroplavby.
Jest to přístav Gružský, snad nejlepší na pobřeží dalmatském. Má dostatečné hloubi i pro lodě válečné a jest v něm prostory dosti i pro dílny, loděnice a skladiště.
Díky této příznivé okolnosti stala se v době naší ze silnice, vedoucí z Dubrovníka do Gruže, krásná třída. Po obou stranách vystavěny jsou rozkošné letohrádky a vysázeny jsou krásné stromy. Cesty této používá se zálibou obyvatelstvo dubrovnické, jež čítá šestnáct až sedmnáct tisíc duší.
V zmíněný den, as o deváté hodině dopolední bylo pozorovati, že obyvatelstvo dubrovnické ve velkém počtu proudí po cestě té ke Gruži.
V předměstí tomto — či nelze tak nazvati Gruž, vystavěnou přímo téměř před branami města? — konala se v den ten jakási místní slavnost, při níž pořádány různé hry a zábavy; hudba hrála a tančilo se pod širým nebem. Jinde bylo lze spatřiti různé prodavače, akrobaty, herce a „umělce“, jichž křik, nástroje a písně působily veliký hluk v ulicích až na samé nábřeží přístavu.
Redakční poznámky
Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.
- ↑ Srbská Krajina — historické území v Chorvatsku
- ↑ Ilyrské království
- ↑ Auguste Marmont
- ↑ Levanta, východní středomoří
