10
do doby krále Přemysla Otakara II. na skále vystavena. Farních osadníků jest zde jen asi 1900, poněvač kapitolní budova a rozsáhlé kasárny větší část prostory zaujímají.
Druhý farní okršlek přísluší k proboštskému kostelu sv. Mořice, který jest největším a uvnitř nejpěknějším kostelem v Olomouci; s vysokou příkrou střechou, dvěma kusými věžemi nestejné výšky v průčelí, malou štíhlou věžíčkou u prostřed, dlouhou lodí, lomeným obloukem ozdobně klenutou, již drží dvojí řada stíhlých pilířů. Má pěkný hlavní oltář r. 1854. dle návrhu vídeňského profesora Rösnera v gotickém spůsobu v podobě ohromné monstrance ze dřeva vyřezaný s velkým obrazem Spasitelovým výtečně řezaným uprostřed a čtyrmi malovanými obrazy po stranách a velmi ozdobnou kazatelnu též ve spůsobu gotickém od slovutného řezbáře Helbiga ve Würcburku, nákladem probošta rytíře Unkrechtsberka dělanou, na níž se spatřuje narození Páně v řezbě středověké.
Kromě hlavního oltáře jest zde ještě oltářů šest, a znamenité varhany, které mají 60 rejstříků a jež stavěl r. 1745. Vratislavský varhanář M. Engel, Čtyry zvony na pravé věži, na niž se jde točenými pěkně vyvedenými schody, z nichž největší r. 1722. nákladem vdovy Cecilie Riedlovy od Jiřího Reimera litý váží 133½ c. a několik náhrobků.
Při tom kostele jest arcikněžství a děkanství. Proboštem a zároveň arciknězem a děkanem bývá jeden z kanovníků hlavního chrámu sv. Václava, jenž požívá příjmů ze statku Vojnického.
Kostel sv. Mořice připomíná se ponejprv r. 1146. kteréhožto roku právo dosazování farářů ku kapitole olomucké přešlo, kdežto prvé opatové benediktinského kláštera na Hradisku kostel ten
