spravovali, pak r. 1257., 1310. a 1331., kdež se jmenuje při něm kaple sv. Mikuláše na hřbitově. Léta 1388. dne 5. července s velkou části města lehl popelem což bylo příčinou, že na začátku 15. století znovu vystaven jest v tom spůsobu jak se nyní nalezá. Roku 1412. započata při něm pravá věž, jak z nápisu na ni vysvítá; stavba dokončena r. 1458. Poslední změna v podobě zevnější tohoto chrámu stala se po velkém ohni r. 1709., kdež. pozbyl štítu vysokého mezi oběma věžemi v pručelí.
Na někdejším hřbitově u kostela bývala na severní straně také kaple sv. Cyrilla a Methuda, vůbec moravská (Sacellum Bohemorum) zvána, vystavena r. 1452.—1458., při niž kazatel český, nadán od dobrodinců. Za císaře Josefa II. však zamčena a r. 1812. rozbořena jest. Nyní jest na též straně kaple P. M. přímo ku kostelu přistavena ve slohu italském, pěkným oltářem a lavicemi opatřena ale tmavá, jelikož žádného okna nemá.
V tomto farním okrsku jest ještě neveliký kostel Početí Panny Marie při klášteře dominikánském na Bělidlech, ve spůsobu gotickém, znamenitý neobyčejně vysokým sedmirohým kuželovitým krytem. Vystaven jest za krále Jiřího nákladem některých dobrodinců mnichům Bernardinům tehdy do Olomouce uvedeným, a vysvěcen r. 1468. Zůstal v původním spůsobu nezměněn. Jest v něm 10 oltářů s několika pěknými obrazy. V postranní lodi na levé straně jsou staré malby z r. 1500., představující některé episody z umučení Páně a ctění p. Marie. Pod těmito neveliké sklepení pro Boží hrob dle vzoru Jerusalemského; níže pak přistavěná kaple zasvěcená P. Marii. Celý kostel obnoven jest před několika lety.
