telové počali r. 1553. nejprvé tajně, když však více příchylníků získali, téměř denně v kostele sv. Blažeje kázati. Jakkoli jim to rada městská následkem císařského rozkazu často zakazovala, neplatilo to nic, až došlo k rvačkám mezi oběma stranami, mezi Katolíky totiž a mezi Protestanty. Ozbrojení Katoličtí měšťané obstoupili kostel Blažejský mezi Protestantskými službami Božími a přerušili je. Rozhněvaní Protestanti vyřítili se s rozlámanými klekadly z kostela na Katolíky, povstala krvavá bitva, při niž 3 Lutheráni a jeden Katolík zabiti, sedm Lutheránů a šest Katolíků poraněno, Katolíci, v přesile jsouce, zvítězili. Přívrženci učení Lutherova jsou zajmuti a vypovězeni, původcové rvačky na radnici sťati; dva kazatelové Protestantští musili opustiti město. Třenice však ani potom nepřestaly a biskup Marek vedl ustavičně stížnost na přechovávání Lutheránských kazatelů a na ochablost rady městské v náboženství; rada městská pak na vzájem opět stěžovala sobě u biskupa na výstupy některých duchovních, zejména na cizozemce kanovníka Almeria Piccolominiho a kaplany u sv. Mořice r. 1559. Za biskupa Viléma Prusinovského, jenž povolav Jesuity do Olomouce, pomocí jich o vykořenění Protestantismu se zasazoval a r. 1561. zakázal, aby žádný Lutherán na hřbitově Katolickém nebyl pochován, aniž se jemu vyzvánělo, povstalo mezi měšťanstvem tak veliké jitření, že se jim zvláštní hřbitov vykázal a při pohřbu vyzvánělo.
Roku 1562. dal císař Ferdinand nejstaršího syna Maximiliana na krále Českého korunovati. Roku následujícího zavítal mladý král co markrabě Moravský ponejprv do Olomouce, kdež s největší okázalostí slavně jest přijat. Moravská šlechta, asi 1000 rytířů se svými běhouny a sluhy šla jemu napřed vstříc; za ní následovali poslanci a přední osoby královských měst Moravských v černém hedbávném rouchu a s černými
