ský na trůn Český, pod jehož mocným žezlem království České dosud stojí.
Ferdinand přijel hned po korunovaci v Praze dne 2. dubna 1527. do Olomouce, aby si od Moravských stavů holdovati dal; měšťané Olomučtí složili jemu přísahu věrnosti, načež jim jejich stará nadání potvrdil. V červnu téhož roku přijeli do Olomouce vyslanci krále Ferdinanda, aby s Polským králem Sigmundem a Janem knížetem Sedmihradským mír umluvili. S Janem Sedmihradským nesešli se, načež r. 1529. válka turecká vzplanula, kdež Turci až k Vídni pokročili a ji oblehali. K této válce přispěli Olomučané penězi a postavili 150 mužů na svůj náklad do pole. Olomouc opevnila se a opatřila vším potřebným pro případ nevyhnutelné obrany a stavové Moravští odbývali zde veškeré porady. I ve válce Šmalkaldské projevili Olomučané svůj katolický patriotismus skutkem.
Jelikož ale rozkolnictví náboženské v Olomouci opět šířiti se počalo, odpraveni jsou r. 1528. zde někteří novokřtěnci a jiní sektáři.
Roku 1551. obnoven rozkaz knížete Vratislava z r. 1060., aby Židé žlutou záplatu na plášti aneb na levé ruce nosili a kromě toho ohrnutý klobouk. Roku 1561. zavázáni jsou Židé, kteří v osadách kolem Olomouce bydleli, aby se týhodně jednou na návrší Juliánském u Dominikánů ku kázání dostavili. Jelikož ale tito při tom vždy uši sobě zacpali, upuštěno od toho marného nařízení opět.
R. 1552. udál se krvavý výstup mezi jedním zlatníkem a několika šlechtickými kupci. Šlechtici, jež zlatníka probodnouti chtěli a jej až na ulici pronásledovali, obklíčeni jsou davem lidu a šat na nich roztrhán.
Jakkoli král Ferdinand šířícímu se protestantismu vší silou a přísností se opíral, přece nabýval tento čím dál tím více půdy v Olomouci. Dva Lutheránští kaza-
