Stránka:Josef Kramář - Olomouc, královské hlavní město Moravy (1881).djvu/139

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
— 131 —


3. mají všichni obyvatelé na 4 po sobě běžící léta všech daní a poplatků prostí býti;

4. všichni majitelové domů na předměstích 6 let od všech daní ušetřeni a

5. jim dovoleno býti, aby sobě z okolních knížecích lesů tolik dříví vzali, co potřebovati budou na opětné postavení domů svých.

Jaroslava obdařil velikým územím v okolí Olomuckém, kdež tento pevný hrad sobě postaviv, Šternberkem jej nazval, a odtud také rodinné jméno Šternberk sobě připojil.

Po přemožení Tatarů nastoupila opět klidnější doba, kdež se učiněné škody znenáhla opět napraviti a vypálená předměstí nově postaviti mohla. Rozbořený klášter na Hradisku zdvihl se pomocí krále Václava a markraběte Přemysla Otakara důkladněji než byl prvé. Ale doba kýženého klidu netrvala dlouho:

Král Uherský Béla IV. veda válku s Přemyslem Otakarem markrabětem Moravským o Rakousy a Štyrsko, neboť Rakušané zvolili sobě r. 1251. markraběte řečeného za vojvodu, vyzval pohanské Plavce čili Kumany, spojence své, aby vtrhli do Moravy, kteří přirazivše až k Olomouci dne 25. června 1253. krutou bitvu s Moravany svedli, kdež mnoho Moravanů padlo a ostatní přesile nepřítele ustoupiti musili do města; vrchním velitelem byl Bludo z Kravař. Kumani jali se pak oblehati Olomouc, ale marně. Posádka učinila zdařilý výpad, porubala množství nepřátel, jichž zbytek potom rychle do své vlasti se navrátil.

Mezitím zemřel král Václav a markrabě Moravský nastoupil trůn otce svého co Přemysl Otakar II. Veliké potěšení jevil nad udatenstvím Olomučanů, jež opět na jevo dali naproti Kumanům a obdaroval je dědinami Hněvotínem a Majetínem, jež co markrabě byl založil. Jsa jim velice nakloněn, nemálo přispěl k tomu, že se