po nehodách, jež utrpěli Tatary a Kumany brzo opět zpamatovali. Důkazem toho jest také následující listina, dle které jim povolení udělil, aby na půdě starého obecního domu novou radnici postaviti směli. Tato listina zní:
Nos Przemysl Ottogar Dominus regni Boemiae, Dux Austriae et Styriæ, Marchio Moraviae etc. Universis praesentium inspectoribus fieri cupimus manifestum: Quod nos Civitatem nostram Olomuz propter honestatem et conversationem laudabilem inhabitatorum ejus, quorum utilitati et commodo intendimus, gratiose proficere cupientes, et in omnibus emendari consensimus, et admisimus, quod edificetur ibidem: Theatrum seu domus comunis, quæ in vulgo Rathus dicitur, pro bono publico et profectui etc. etc. —
Ad cautelam testibus qui tunc aderant subnotatis, qui sunt: Nezamisl, olom. Burgravius, et Pincena Moraviae, Archlebus Camerarius Moraviae, Hermanus filius Smilonis de Lucenburgh Dapiser Moraviæ, Ladislaus, Zerossaus, Puta, Zaslaus de Penczicz et alii quam plures. Actum apud Iglaviam A. 1261. Per manus Arnoldi et Guilhelmi tunc nostrorum Protonotariorum 3tio Idus Octobris.
Městská rada volila se toho času většinou z nejvznešenějších a nejschopnějších měšťanů. Na předhradí stál obecní dům a sloužil již za oněch dob, pokudž ještě Předhradí jediným městem bylo, pro záležitosti občanské jak politické tak soudnické. Právo míti radnici bylo toho času pro město veledůležité, sloužilo jemu ke ctí a udělovalo se téměř výhradně jenom městům hlavním. Více než sto let zasedala rada v této nové radnici, neboť na sklonku čtrnáctého století věnována východní časť veliké, pěkné, uprostřed Horního náměstí stojící tržnice ku stavbě radnice pro větší pohodlí. Obyčejný počet
