Uníčov a Opava. V těchto místech nalezli obyvatelé útulek, jiní ukryli se v lesích a horách.
Král Václav vida, že Tataři na Moravu se obrátili, spěchal do Čech, opatřiti tuto stravu. Především povolal prince Přemysla Otakara z Olomouce do Prahy, kdež se jemu jistějším býti zdál a odeslal tam 8000 českých bojovníků pod vůdcovstvím zkušeného a udatného Českého pána Jaroslava. S tímto vojskem přichvátal Jaroslav na Moravu dne 9. května, kdež se všech stran lid bojovný k sobě stahoval, Brno a jiná místa posádkou opatřiv k Olomouci pospíchal. Tu připojilo se k němu asi 4000 Moravanů, tak že asi s 12000 dobře ozbrojenými bojovníky Olomouc obsadil, kdež tehdy Vítek z Hradce správcem hradu byl.
Mezitím valili se již Tataři na Moravu dále. Opava Benešov, Bruntál byla první města, jež vypálili. Pak přihnali se k vrchu Kotouči blíže Štramberka čili Strahlenberka později od Němců tam vystavěného. V tomto vápencovém vrchu bylo několik jeskyň, v nichž se množství okolních obyvatelů se zbožím svým skrylo. Tataři majíce o tom vědomost, obtáhli vrch. Tu však dle starého podání strhl se na vstoupení Páně, když byli Tataři stany své kolem Kotouče rozbili, silný příval a lid v jeskyních obležený, použiv temnoty noční, prokopal hráz u blízkého velkého rybníka, hrůznou povodeň v ležení Tatarském tím spůsobil, která stany protrhala, množství jejich vojínů potopila a je přinutila od Kotouče odtáhnouti.
Tataři táhli pak po Bečvě dolu k Přerovu, jejž dobyli a vypálili. Odtud táhli k Roketnici a objevili se před Olomoucí. Poplenivše veškeré okolí, dobyvše klášter na Hradisku, který se dost udatně bránil ale přesile konečně odolati nemohl, vypálili stavení, mnichy a posádku pobili, vypálili veškerá Olomucká předměstí a
