kdejších slovutných panovníků Moravských. Protož také předsevzal sobě vším úsilím o blaho svěřené mu země pečovati, a rázně k tomu pracovati, aby zase mír, blahobyt a řád navrácen byl zemi této. Celou velikou kořisť na Uhřích vydobytou k tomu obrátil, aby pobořené chrámy zase vystaveny, a nadáním opatřeny byly. Jmenovitě připomíná se, že prý znova zvelebil kostel sv. Petra v Olomouci a kapli sv. Klimenta v Osvětimanech u Kyjova, kterým kázal navrátiti jmění od starodávna jim patřící, ale za vpádu Maďarského před sto lety jim vzaté. Že pak statky kostela sv. Petra v Olomouci až při samých poledních hranicích země ležely, kde řeka Dyje do řeky Moravy padá, dal Břetislav kostelu tomu za ně nynější arcibiskupský lenní statek Moštěnický u Holešova a u vrchu Hostýna. Blíže ústí Dyje do řeky Moravy založil aneb alespoň obnovil pohraniční hrad, který po něm nazván jest Břečislav, nyní Břeclav. Také jiné Moravské hrady dal nově opevniti; rozmnožil počet duchovních a uvedl do Moravy Benediktiny, založiv jim poustevny; jednu při kostelíčku sv. Jana v místech zašlého Velehradu, druhou na starém opuštěném hradišti čili Rejhradě, ke cti sv. apoštolů Petra a Pavla, kdež podnes na Rejhradě se říká[1].
Břetislav sídlil v Olomouci, nejpřednějším toho času hradu na Moravě, a udělil všem věrným druhům, jenž jemu k vítězství a k vypuzení Madarů dopomohli, úřady a statky: Zvěsta učinil županem, Olomuckým, Lutu, bratra jeho, županem Pustiměřským, Ctibora županem Brněnským, Radima županem Přerovským. Sídlo jeho stálo na nynějším Domě, zaujímalo celý skalnatý výběžek a bylo silnou, věžemi opatřenou zdí uzavřeno. Na Hradisku postavil prý pevný hrádek, v němž obdobně bydlíval.
- ↑ Dle nadací listiny povstal tam klášter Benediktinů r. 1048. tedy o 30 let dřív než na Hradisku u Olomouce.
