Tato stránka byla zkontrolována
54
Však sezná chvíli svou, jen skok
a obratnou již pílí
to přes pláň, křovím, přes potok
se v kostel, v kapli chýlí.
Hod, neděle kdy nastává,
se vzpomínka mu vrátí,
jde, zvon jak zazní, nedává
se osobně jím zváti.
 |  | |
