Přeskočit na obsah

Stránka:Johann Wolfgang von Goethe, Ladislav Quis - Ballady Göthovy - 1879.djvu/38

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
40

Snad zadržel by tebe zpět
jen jeden její sladký hled?

Potok.

Tak těžce, těžce zarmoucen
    dál plynu:
pryč lučinami, zvolna jen
    se vinu;
a kdybych mohl, jak bych chtěl,
hned na zpátek bych zase spěl.

Mládenec.

Již jdu, ty druhu, milostné
    mé strasti;
kdys zabubláš snad podle mne
    k mé slasti;
jdi, bys jí říc’ a říkat moh,
co želá, doufá tiše hoch.