Přeskočit na obsah

Stránka:Johann Wolfgang von Goethe, Ladislav Quis - Ballady Göthovy - 1879.djvu/13

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla zkontrolována
15
Johanka Sebusova.

Hráz trhá se i ječí stráň,
a vlny pláknou a hučí pláň.
„Já vodou tě, matko má[red 1], chci nést,
jest dosud jen mělká, brod dobrý jest.“
„Též na nás, jež jsme v tísni, zři,
to podruhu, ubohé děti tři!
Tu slabou ženu! … Ty odcházíš!" —
A matku odnáší vodou již.
„Tam k pahorku spaste se! počkejte tam;
hned vrátím se nazpět, všem pomoc je nám.
Jeť k pahorku sucho, dva kroky tam jsou;
však vemte mi s sebou též kozu mou!“

Hráz rozpouští se, ječí stráň,
a vlny rejou a hučí pláň.
Již matku na jistý staví břeh;
hned Johanka do proudu opět má spěch.
„ Ó, kam? ó, kam? proud šíře jde;
a vody jest plno tam i zde.
Tak odvážně, v hloubku troufáš jít!“
„Já žádám a musím je zachránit!“

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Opraveno podle oprav na konci knihy.