Přeskočit na obsah

Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/33

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena

Ani lupen nehne se,
vlna oněměla v kvítí,
vůně chodí po lese,
světlošky jen v šeru svítí.

Ve lilie kalichu
kolébá se motýl bílý,
pod tvým oknem po tichu
píseň moje lká a kvílí.

Na stříbrných oblacích
usnul měsíc znaven poutí,
jako on na ňadrech Tvých
kéž bych mohl spočinouti!