Stránka:Jaroslav Vrchlický - Sny o štěstí - 1876.djvu/34

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Tato stránka byla ověřena
Barkarola.

Na nožky Ti perly hází
        vlna jezera,
v kadeř květy akacie
        vánek večera;
hvězdy závoj nad tvou hlavou
        tkají ve výši,
rákos, jímž Tvá loďka pluje,
o Tvé kráse vypravuje
        smutné cypřiši.

Jasný vzduch a tiché nebe,
        země blažená,
všecko spí — jen s písní drozda
        mluví ozvěna;
zpod vesla Ti zlaté kapky
        kanou v stříbro pěn,
pluješ tiše jako víla,
sestra Tvoje, labuť bílá,
        za Tebou jak sen!