světského, tak i duchovního. Ale při té příležitosti k vysvěcení korunní kaple sv. Kříže ještě nedošlo. Nebylat dosud vyzdobena dle přání Karlova, ač úkol ten svěřen byl velikému počtu nejznamenitějších umělců. Výzdoba. ta dokončena byla teprve r. 136-3., kdy kaple slavně byla vysvěcena. Stěny její byly vyzdobeny uměleckými obrazy; na spodní části stěn kaple bylo ve zlaté omítce zasazeno na tisíce drahých českých kamenů mnohdy pudivuhodné velikosti a krásy, strop pak ozdoben četnými hvězdami. Při službách Božich, jež konati zde sméli toliko biskupové a místní děkan, plalo vždy 1330 voskovic. Oltář od ostatní kaple oddělen byl pozlacenou mříží, a za touto nad oltář-em uschovana byla koruna svatováclavská i ostatní korunovační klenoty české
Takový tedy stánek zbudoval Karel IV., otec vlasti, pro nejdražší stkvost českého naroda. A k opatrování hradu a stkvostů v něm chovaných ustanovil zvláštního purkrabí, jenž počítán byl k nejpřednějším úředníkům zemským. Jemu podřídil 22 okolní rytíře a 20 manů, kteří na hradě, střídajíce se, ve dne v nocí stráž konali s lidmi svými, každou hodinu s hradeb volajíce do krájiny výstrahu: „Dále od hradu, dále, at tě nepotká neštěstí nenadále.“ —
Není divu. že lid v dobách Karlových, jenž viděl a znal všecku tu lásku, se kterou Karel zbudoval Karlštejn, hleděl ku hradu s posvátnou úctou.
Velikým a slavným panovníkem byl náš Karel IV. Nejen po vlastech zemí koruny české, ale i po daleké cizině bylo jméno jeho vyslovováno s nevšední úctou. Vysoce šťastnou byla by každá země, která by měla takového panovníka. Leč Karel IV. byl králem Čechů, v Čechách umínil si sidliti, Čechjr chtěl učiniti rájem.
