Po vůli Karlově měl býti Karlštejn nejen pevným a nedobytným, ale i krásným. Nemělo šetřeno býti ani práce, ani nákladu, aby hrad ozdoben byl uměním malířským, řezbářským i sochařským. K vyzdobování hradu povoláni nejznamenitější umělci, a nešetřeno ani zlata, ani drahých kamenů. Nebylo skutečně té doby hradu slavnějšího a nadhernějšího. Kdyby byl r. 1354., kdy hrad byl dostaven, přišel někdo do krajiny této, v níž před 10 lety jen lesy šuměly, byl by v úžasu se zastavil. Na tvrdé skále čněl do výše hrdý hrad s obrovskou věží čtyrhrannou, zvedající se ze skupiny pevných budov hradních, opatřenýcli cimbuřímí a. ozdobnými štíty. Cesta ku branám vytesána byla. ve tvrdé skále; na předhradí byly příbytky správce hradu čili purkrabího i strážcův hradu. Na. hřebeně skály vypínal se do výše palác královský a vysoko nad něj čněla zmíněná již věž čtyrhranná. Aby posvátnost místa toho tím více vyznačena. byla, zřízeno bylo uvnitř hradu několik kaplí. Tak kaple sv. Mikuláše byla určena pro rytíře a many, ustanovené k tomu, aby střežílí hrad. Dale byla tu kaple Nanebevzetí Panny Marie a při ní těsná kaple sv. Kateřiny, ve které veliký panovník nejčastěji sám na modlitbách dlíval a o povinnostech svých vlalařských rozjímal. Do kaple sv. Kateřiny zvláště v týdnu Vclikonočním se Karel uchyloval, aby zde po několik dnů a nocí nikým norušen rozjímal; nejnutnější jídlo a. pokrm pak otvorem ve zdi podávati sobě poručíl. Leč nejstkvostnějším a spolu nejposvátnějším místem ve hradě byla královská čili korunní kaple sv. Kříže, zřízená ve věží hradní.
Hrad Karlštejn byl slavně vysvěcen dne 27. března r. 1357. arcibiskupem Arnoštem z Pardubic u přítomnosti císaře a císařovny. jakož i velikého množství panstva jak
